Proč je náhlé zaprahnutí lepší pro dojnice a pro management?

V posledních letech se zvyšuje tlak na chovatele hospodářských zvířat v souvislosti se způsobem zaprahnutí dojnic. Genetický výběr, výživa a celkové řízení chovu přispěly k vyšší dojivosti. To však zároveň ztížilo ukončení laktace, zejména u vysoce produkčních krav. Období zaprahnutí je přitom klíčové pro zajištění optimální produkce mléka a zdraví vemene v následující laktaci. V tomto období jsou krávy vystaveny zvýšenému riziku vzniku nových (intramamárních) infekcí, zejména na začátku suchostojného období (viz obr. 1; Vilar & Rajala-Schultz, 2020).

Používání běžných metod ke stimulaci zaprahnutí je dlouhodobě rozšířenou strategií pro udržení zdraví vemene během suchostojného období. S rostoucími obavami o rezistenci vůči antibiotikům a s rostoucím zájmem zákazníků o welfare zvířat se však řízení zaprahnutí stává ještě složitějším. Mlékárenský průmysl tak nyní stojí před úkolem najít rovnováhu mezi zdravím zvířat, jejich pohodou a udržitelností produkce v rámci intenzivních chovatelských systémů.

Metody záprahu

Existují dva hlavní přístupy k ukončení dojení při zaprahnutí:

1. Náhlé zaprahnutí – spočívá v úplném zastavení dojení v předem určený den, který je stanoven podle očekávaného termínu otelení krávy a požadované délky suchostojného období.
2. Postupné zaprahnutí (také známé jako přerušované dojení) – zahrnuje postupné snižování frekvence dojení během stanoveného období až do posledního dojení před začátkem suchostojného období.

Zvolený způsob ukončení dojení se výrazně liší mezi jednotlivými zeměmi a chovy. Náhlé zaprahnutí je široce rozšířenou metodou, kterou používá 74 % mléčných farem v USA, 73 % v Německu (Bertulat et al., 2015) a 83 % ve Skotsku (Fujiwara et al., 2018).

Z hlediska managementu je náhlé zaprahnutí snadno proveditelné, zejména ve velkých stádech s celoročním telením, protože celý proces lze zvládnout během jednoho dne. Naopak v chovech se sezónním telením může být tato metoda náročnější, protože je třeba zvládnout zaprahnutí i stovek krav v krátkém časovém úseku. Ve Finsku například 96 % chovatelů (Vilar et al., 2018) uplatňuje protokol postupného zaprahnutí (Vilar & Rajala-Schultz, 2020).

Účinky náhlého zasušení na mléčnou užitkovost a počet SB

Často se věří, že náhlé zasušení má negativní dopad na mléčnou užitkovost a počet somatických buněk. Nicméně různé studie ukázaly, že náhlé zasušení nemá ve srovnání s pozvolným zasušováním významný vliv na mléčnou užitkovost ani na počet somatických buněk v následující laktaci (Gott et al., 2017; Combs et al., 2024).

Dále bylo zjištěno, že krávy, které byly náhle zasušeny při vysoké dojivosti, si během období stání na sucho udržují vyšší příjem sušiny a tento vzorec chování si přenášejí i do další laktace. To je pro mléčnou užitkovost přínosné, protože to vede k vyšší produkci mléka na začátku další laktace. Vyšší příjem sušiny během období stání na sucho má navíc pozitivní vliv na energetickou bilanci a tím i na celkové zdraví dojnic.

Délka období stání na sucho

Délka období stání na sucho je klíčovým faktorem pro úspěšný začátek následující laktace. Výzkumy ukazují, že u krav s kratším obdobím stání na sucho byla v následující laktaci zaznamenána snížená mléčná užitkovost, zejména pokud byly krávy zasušeny náhle.

Krávy s kratším než 45denním obdobím stání na sucho produkovaly o 3,8 kg mléka denně méně než krávy, které měly období stání na sucho ≥65 dní, a o 1,3 kg denně méně než krávy se stáním na sucho trvajícím 55 až 64 dní. Krávy, které byly náhle zasušeny a měly krátké období stání na sucho (<45 dní), měly významně nižší mléčnou užitkovost než náhle zasušené krávy s delší dobou stání na sucho. U krav, které byly zasušeny postupně, nebyly mezi různými délkami období stání na sucho zaznamenány rozdíly v mléčné užitkovosti. Způsob ukončení dojení neměl přímý vliv na zdraví vemene ani na produktivitu.

Vliv náhlého zasušení na úrovni stresu

Přestože je náhlé zasušení běžně používané v různých zemích a na mnoha farmách, výzkumy ukazují, že existuje souvislost mezi náhlým zasušením a zvýšenou hladinou stresu u dojnic, a to kvůli tlaku ve vemeni. Vysoce dojivé krávy vykazují během zasušení vyšší míru stresu než krávy s nižší užitkovostí, zejména pokud dojde k náhlému ukončení dojení (Vilar & Rajala-Schultz, 2018; Bertulat et al., 2013). Tento stres se ve většině případů projevuje sníženým příjmem krmiva a zvýšenou hladinou NEFA v krvi – tedy ketolátek.

Aby společnost AHV usnadnila farmářům proces náhlého zasušení a zároveň jej učinila pro dojnice komfortnějším, vyvinula revoluční řešení pro období stání na sucho. Nový AHV StopLac Tablet je speciálně navržen pro podporu dojnic právě v tomto náročném období.

AHV StopLac Tablet

Je obecně známo, že přechod do období stání na sucho způsobuje u krav stres a zvýšený tlak ve vemeni, což může vést k diskomfortu a zvyšuje riziko protékání mléka a bakteriální kontaminace.

StopLac Tablet pomáhá snížit produkci mléka tím, že dočasně upravuje fermentaci v bachoru. Tím snižuje tlak ve vemeni a zvyšuje pohodlí krávy po zasušení. Tento proces podporuje optimální průběh období stání na sucho a přispívá jak ke zdraví vemene, tak k vývoji telete.

Zasuš lépe s AHV

4-8 týdnů před zasušením

1x AHV Extra Tablet

1x AHV Aspi Tablet

Při zasušení

4x StopLac Tablet

Zdroje

Bertulat, S., Fischer-Tenhagen, C., Suthar, V., Möstl, E., Isaka, N., & Heuwieser, W. (2013). Measurement of fecal glucocorticoid metabolites and evaluation of udder characteristics to estimate stress after sudden dry-off in dairy cows with different milk yields. Journal of Dairy Science, 96(6), 3774–3787. http://dx.doi.org/10.3168/jds.2012-6425

Bertulat, S., Fischer-Tenhagen, C., & Heuwieser, W. (2015). A survey of drying-off practices on commercial dairy farms in northern Germany and a comparison to science-based recommendations. Veterinary Record Open, 2(1), e000068. https://doi.org/10.1136/vetreco-2014-000068

Combs, G. J., Flemming, T. A., Goetz, B. M., Rodríguez-Jimenez, S., Opgenorth, J., Mayorga, E. J., Buol, B. M., Schuling, S. E., Schimek, D. E., & Baumgard, L. H. (2024). 2386 – Pre-dry-off milk yield and its association with future metabolism and productivity. Abstract of the 2024 American Dairy Science Association Annual Meeting. Journal of dairy science, 107(1), 316.

Fujiwara, M., Haskell, M. J., Macrae, A. I., & Rutherford, K. M. D. (2018). Survey of dry cow management on UK commercial dairy farms. Veterinary Record, 183(9), 297. https://doi.org/10.1136/vr.104755

Gott, P. N., Rajala-Schultz, P. J., Schuenemann, G. M., Proudfoot, K. L., & Hogan, J. S. (2017). Effect of gradual or abrupt cessation of milking at dry-off on milk yield and somatic cell score in the subsequent lactation. Journal of Dairy Science, 100(3), 2080–2089. https://doi.org/10.3168/jds.2016-11444

Vilar, M. J. & Rajala-Schultz, P. J. (2018). Short communication: Drying-off practices and use of dry cow therapy in Finnish dairy herds. Journal of Dairy Science, 101(9), 7487–7493. https://doi.org/10.3168/jds.2018-14742

Vilar, M. J., & Rajala-Schultz, P. J. (2020). Dry-off and dairy cow udder health and welfare: Effects of different milk cessation methods. The Veterinary Journal, 262, 105503. https://doi.org/10.1016/j.tvjl.2020.105503